| 5.2.
2004 |
Odlet
z Prahy v 10.00
Vše proběhlo bez problémů jen na Aleše, Dušana a Filipa, na které
muselo čekat
celé letadlo. Pro srandu jsme měli místa až na konci...:-)
Při odbavení jsme pobavili cely letecký personál, kontrolou našich
palubních zavazadel.
Pár světýlek, foťáků , kamer a piv.
Let docela pohoda až na přistávací manévry. Při navedení letadla na
přistávací
osu vše začalo být docela zajímavé! Naše malé letadélko mávalo
křidélkama jak o
život. Naštěstí pilot byl opravdu machr a dosedl excelentně!!!! ufff
jsme na
zemi .... můžeme začít
Celníci nás mírně obtěžovali clem a dlouhou frontou. Před halou nás
čekal
zástupce Eximu a postaral se o odvoz do hotelu Sol Sharm. Hotýlek v
pěkném
arabském stylu, zřejmě nedávno dostaven. Okolí bych nazval jen
staveništěm
rychle rostoucích hotelových komplexů v poušti.
Ubytování v pěkných pokojích s balkónem a výhledem na bazén. Menší
komplikace
nastaly při objednání pokojů. Jeden dvoulůžkový pokoj nám chybí a Aleš
s Jardou
K. jsou nuceni spát na přistýlce, ze které Aleš spolehlivě spadl..
Nálada je
dobrá a nic takového nás nerozhodí..... Jsme plni očekávaní
prvních
ponorů a už se nemůžeme dočkat. Jdeme spát a zítra se do toho
pustíme....
|
FOTOGALERIE..................
|
| 6.2.
2004 |
 Ráno máme
schůzku s delegátem a domlouváme ponory.
Padne rozhodnutí 4 dny po dvou ponorech a k tomu noční ponor dle
počasí.
Bohužel dnes nás nemůžeme vzít do vody. Průser... to ne! My chceme už
smočit
ploutev již dnes...! Honem běžím do místního divecentra a domlouvám
ponor ze
břehu. Je to dobrý! Kousek od tud je zátoka Shark Bay vhodná právě pro
nás!
Naskáčeme do aut a jedem. Připravujeme výstroje a už nás ošplouchnou
první
vlnky. Každý se snaží nalézt optimální množství olova k vyvážení a
jdeme dolů,
Jarda jako obvykle má "olova málo"...
Ponor vhodný opravdu pro začátečníky a sladkovodní nováčky. Fotíme,
točíme a
užíváme si volnost prostoru a barevného mořského světa. Všichni jsou
spokojeni
a debatujme o dalších ponorech, které nás čekají.
Večer
se pár kokosek a cestovatelů rozhodlo risknout cestu místním taxi
do
Sharmu a doplnit tekutiny - vodu,
pivinko a čumkarty. Je
půlnoc a
jdeme
unaveni, ale plni očekávání spát.
|
hurá do vody
|
7.2.
2004 |
Marsa
Ghazlani (56min/22,5m)
Ráno brzo
vstáváme a běžíme na snídani. Odjezd do přístavu je v 7.30 (+1h
časový posun ČR). Každý zívá, ale čekají nás dva zajímavé ponory z
lodi. Cesta
do přístavu trvá 20 min se zastávkou v divecentru zhruba 1h. Vyplňujeme
nutné
formuláře, dokládáme potápěčské certifikace a pak honem na loď.
Vyjíždíme z
přístavu, za slabou půlhodinku jsme na místě zvaném Marsa Gazlani .
Opět
lokalita vhodná pro seznámení. Moře je téměř bez vln a už jsme dole.
Začínáme
povinným check dive (pro neznalé předvádění toho co nás naučil Miloš P.
pod
vodou), prý to s námi "není tak zlé". Ticho a bublání automatik nás
všechny uspokojí a každý si užívá ponoru podle chuti. Paráda..... opět
hodně
fotíme (Olympus by koukal), Filip natáčí "papiňákem" nějaké záběry a
vládne opravdová pohoda.
Oběd ......
 Ras Ghazlani(48min/18,2m)
Jedeme na druhý ponor - Ras
Gazlani. Potápění v mírném proudu slibuje plno života. Je to
tak!
Točíme a fotíme vše co se jen pohne. Každý je spokojen a nechává se
unášet proudem. Náš průvodce nám nechává volnost a užíváme si na plno
kouzla potápění v Rudém moři. Foťáky cvakaj o sto šest a každý hledá
ten
nejlepší záběr. Nic nám neunikne..... Divemaster Saša jen kroutí hlavou
a nechápe náš způsob potápění. Při vynoření dáváme signál lodi, která
přijíždí těsně k reefu. Nahazuje lano s bojkou a všechny nás společně
odtáhne na volnou vodu.
Ondra: Ponor super! Alibaba se ozval, že ho nikdo
nefotí. Zítra dostane fotící nakládačku.
Aleš: delfín - azuro - ryby - vegáč
Petr: supr zábava a pohoda
|
|
8.2.
2004 |
 Ras Ghamila(58min/15m)
Ráno vstáváme před sedmou hodinou, v půl osmé sedíme v autě a
jedeme do přístavu. Loď vyráží podél pobřeží směrem k našemu
hotelu. Jsme překvapeni jak je to tu pěkné pod vodou. Nejkrásnější
záběry lovíme těsně pod hladinou. Je to paráda - úplné akvárium. Ponor
je v mírném proudu a příjemně nás unáší. Každý je
spokojen!!!
Vylézáme z vody a na hladině kluci narazí na tři želvy, které se
vzájemně obšťastňují. Neskutečné štěstí... doložit foto
 Ras Nasrani(65min/24,6m)
Opět ponor o kousek dál. Loď najíždí opět ke stěně a honem
naskáčem všichni do vody. Ponory jsou těsně po sobě skoro celé v
menších
hloubkách. Jen F. lovil nějaké videozáběry až do 24m. Přesto se všichni
vrací téměř k hladině a obdivujeme barevnost podmořského života. Tisíce
ryb, tisíce barev a vše kolem nás. Nádhera....... není co dodat. jen
to,
že večer doporučíme Alešovi, aby rozhodně zašel na šnorchlování.
|
|
9.2.
2004 |
 Shark+Yolanda
Reef(59min/24m)
Vyrážíme
na nejkrásnější ponor v této oblasti.
Ponor je opět v proudech. Alex nás doprovází a ukazuje vše nej ....
Zanoříme se
podél stěny. která je plná života. Křišťálově čistá voda umožňuje
nafotit ty
nejhezčí snímky. Po prozkoumání Shark reef přeplouváme 100m úsek volným
prostorem a pod náma je 800m propast. Všichni jsou zvláštně okouzleni
volností.
Náhle se ukazuje jako obrys obrovská kolmá stěna. Hned potkáme místní
obyvatele.
Velkého napoleona a plovoucí murénu. Proud nás stále nese dál,
potkáváme další
skupinku potápěčů. Jsme překvapeni jejich směrem ponoru proti proudu.
Zvláštní..... Potápění v proudech je právě unášením to
nejkrásnější z
ponorů v moři. Obeplujme stěnu a jsme v oblasti kde ztroskotala lod
Yolanda s
nákladem hajzlíků a van. Dnes už je jen možné spatřit pouze část
nákladu.
Ostatky lodi skončily někde v hlubinách moře. Alex nám předvádí show s
otevřením Fanty a slunečními brýlemi. Přitom všem si sedne na
záchod.....
:-) Perfektnííííí! Končíme ponor a řešíme menší vzrůšo s vypadlou
zátěží
Filipa. Vše v pohodě. Jarda mě pomůže nacpat olovo zpět a můžeme se v
klidu
vynořit. Na hladině si všichni vypraví, vládne spokojenost a tak to má
být!!!!
 Jackfish
Alley(63min/20,7m)
Ponor
začíná průzkumem jeskyně. Dýchne na nás zajímavá
atmosféra. Světlo proniká do hlubin a vytváří úžasnou kulisu.
Neuvěřitelně
nádherné. Nikomu se nechce pokračovat dál. Pozorujeme světlo, které
proniká puklinami
těsně pod hladinou ... pokračuje Dušan.......to hajzlik ani jsem se
nenadál a
už mám noťas pod frňákem a Fil se cpe mandarinkou. Celá skupinka
pokračuje
reefem a hltá nekonečné tvary a barvy živé i neživé části moře, které
vytvořila
ve své fantazii příroda. Přes korálovou zahradu proplouváme k
písčité
planině pojmenované jako Jackfish alley - promenáda. Tato promenáda je
plná
života za silnějšího proudu. Zastihly jsme ji při
zavírací
a tak nám dělá společnost rejnok a pár reefových rybek na konci
nahání
celá skupina perutýna a nedělá si vůbec starosti s jeho jedovatým
ostnem.
 Ras Katy
"night"(54min/17,8m)
První noční
ponor v rudém moři. Fil nastrojil papiňák a přidal další světlo.
Skáčeme do vody a z hladiny celé divadlo sleduje Aleš a nechává si
ukázat noční
život nasvícený potápěči. Filip všem potápkám zahřívá záda svímy
reflektory. V
druhé řadě se rozkřiklo příkoří, které jsme na minulém ponoru způsobily
jednomu
perutýnu a tak pod nasvíceným dnem nás pronásleduje početně silnější
skupinka
a všichni si najednou jsou vědomi čím je tato překrásná rybka
vybavena a
snaží se být v bezpečné vzdálenosti. Dno je poseto ježky a potkáváme
hada,
který mizí v písčitém dně. Po ponoru se vracíme na hotel kde je potřeba
zpracovat denní práce a šupem do postýlek zítra bude perný den.
|
 |
10.2.
2004 |
Thistlegorm"venku"(43min/30,9 m)
4:00 ráno to
vypadá na nemístný vtip. Jen stěží se odlepujeme z postele, ale
potápění na vraku z druhé světové války je silnější a
dodá tělu dostatek energie na to aby přemohlo únavu. Petr s
Ondrou
si prodloužili čas na posteli a při otevření dveří na zbytek již
připravené skupinky
nevěřícně zírali a se slovy " kurva zaspali jsme" se začali jak o
závod strojit. Rychle do přístavu na loď na horní palubu a dospat se.
Pouze východ slunce probudí spáče a po deseti minutách točení a focení
opět
zalehnou. Štěstěna je nám nakloněna moře je jak olej a čtyři a půl
hodina na
palubě lze strávit spánkem. Blížíme se k místu ponoru. Ačkoliv  jsme na
volném
moři je bezpochyby, že jsme na správném místě, kde jinde by mohlo
být uvázáno
dalších pět lodí. Uvázat loď a do vody. Po hodině vyvazování lodi a
stále
zhoršujícímu s počasí a hladiny, začínáme být nervózní jestli se
dosavadní štěstí
neodvrací zády. Pocit beznaděje, veškerá obět která byla
položena
pro tento ponor bude zmařena a položena zbytečně. Na ostatní lodě
se
vracejí skupinky potápěčů, které jsou zcela vyčerpány. Nad vrakem
jsou
proudy, které znemožňují potápění. Lodě se odvazují a odplouvají.
To snad
není pravda. Naše loď je konečně uvázána co teď. Pokusíme
se o
ponor ačkoliv je silný proud? Je to bláznivé, ale touha je silnější.
Jdem na
věc Fil a Duš jdou s 32 Nitoxem pro lepší pocit.. Těsně před zanořením
jsme za
toto rozhodnutí odměněni a moře se uklidňuje. Proud při sestupu je
snesitelný a
už se nám rýsuje obrys vraku. Jdeme ve dvou skupinách. U vraku téměř
bezvětří.
Dušan s Filipem se hned na začátku oddělují od skupiny a plují najít
lokomotivu, která je nedaleko. Daří se, rychle zpátky do střední části
zdemolované lodi , pár snímku tanku , dělostřeleckých granátů,
děla,
protiletadlového kanónu a okolo hejna barakud k lodním šroubu několik
snímků,
otáčíme a podél lodi okolo lodního můstku, vagonů a torpéd k
monumentální
přídí. Trochu horší viditelnost pózování jako v Titaniku tak to by pro
začátek
stačilo. Na palubě probíráme pocity a plánujeme druhý ponor. Marek je
jediný
kdo vyfotil hvězdici........ Fil a Jarda jdou na kafe pod rákos v
hotelové kavárně zůstávám s Marou..........
Thistlegorm"uvnitř"(55min/25,8m)
Moře je
klidné, jsme nad vrakem sami, průnik do vraku. Jde se na věc,
sestup, na první a druhé palubě je náklad, který měl být doručen pro
spojence,
náklaďáky, motorky, holinky a zbraně. To vše už slouží podvodní říši.
Skupina
se drží pohromadě a proplouvá bez problému obě paluby. Jediné co zub
času
nezkousnul jsou holinky v celku zachovalé a v množství, které by
postačilo pro
otevření obchodu. Do železných částí se zakousl neúprosný zub a
okusuje.
Fil a Duš si prolezli hned na začátku třetím
podlažím, které
složílo pro zásoby uhlí. Končíme, výstup po laně, proud sílý,
většina potápěčů tráví čas určený pro dekompresi focením se
na
vzájem. Jsme venku oběd a zpět do přístavu. Čtyř hodinovou plavbu
zpestří západ
slunce a chvilkový doprovod delfínů. Moře je opět jako olej. Tma a
totální
únava. Pouze vidina večeře nás drží při životě.
|
Aleš a šnorchl
|
11.2.
2004 |
Safari
4x4(657km)
Nikdo
ráno netuší co jsme si obědnali a těšíme se
na odpočinek po všech dnech potápění. ......... jdu na kafe a zkouknout
Šreka...........
Ráno v osm sedíme v autech a jedeme směr sv. Kateřina. Po pár ujetých
metrech
jsme zaskočeni typicky ostrou jízdou v Egypťanů. Každý se
předjíždí, platí pravidlo silnějšího. Jedeme poměrně pěkným
off-roudem
Toyota. Motor si krásně přede a postupně se odevzdáváme zkušenému
řidiči.
Cestou si užíváme místní hitovky. Bezvadně se odvážem a dokonce si
zpíváme i s
posádkou. Sv. Katěřina je zajímavá, ale asi nejvíce nás naplnila jízda
na
velbloudech ke klášteru. Kupujeme místní zajímavosti a pokračujeme dál
směr
kaňon. Sjíždíme z asfaltové silnice a začíná opravdová
adrenalinová
jizda v terénu. Auta fungují na sto procent, čtyřkolka maká jak hodinky
a přejíždíme
i ty nejhorší úseky bez problémů. Po 15km stojíme na okraji kaňonu,
nabereme lahve s vodu a vyrážíme na dvouhodinový trek.
Sestupujeme po
pěšince, všude nás obklopují obrovské kopce a cítíme se jak v peci.
Procházíme úžinama a přelézáme různé překážky. Na konci nám
nabízí místní
beduín čaj. Jsme zpět a jedem..... Podařilo se mi přemluvit
našeho řidiče
a zkouším Tojotku v terénu. Paráda......
Po hodinové cestě jsme u moře v Nama Bay, kde máme připravené
občerstvení. V programu byla návštěva Dahabu, ale už jsme dost unaveni
a míříme
rychle zpět domů - do hotelu Sol Sharm. Stmívá se, je tma, místní mají
zvláštní
zvyk v noci nepoužívat světla a když svítí tak jen parkovačky.
Petr při
rychlosti okolo 140 km/h " kurva rosviť nebo uvidíš!" . Pochopil to i
v češtině a už svítil až k hotelu.
|
 
|
12.2.
2004 |
 Temple-ponor v zátoce(60min/18,4m)
Lokalita
se nachází kousek od maríny. Jsem v gumě a
jdeme do vody. Ponor slibuje dva podmořské ostrovní výstupky na kterých
je
barevný život. Ponor jsme zhodnotili jako průměrný. Nic tak výrazného
nás nepotkalo.
Obědváme a Jarda nás baví krmením ryb. Mára neodolá, skočí s kamerou do
vody a
natáčí rybí rodeo.
 Ras Unm
Sid-proudový ponor(50min/17.9m)
Velmi
pěkný ponor v proudech. S Dušanem jedeme
poslední ve skupině - točíme, fotíme a jsme spokojeni. Proplouváme
kolem rudých
korálových zahrad. Zíráme do hlubin kde mohou být žraloci, ale
nepoštěstilo se.
Ponor byl perfekt!!!
Jsme v přístavu a jdeme do divecentra. Hned se nám ztuhne úsměv na
rtech. Máme
každý doplatit 65 dolarů za Thistlegorm. Ufff to snad ne! Na konec se
nějak dohodneme
a nenecháme si kazit náladu nepříjemnostmi. Dušan vše uklidní a věnuje
svou
čepičku Scubapro místnímu šéfovi, který je neuvěřitelně spokojen
velikým to
darem! :-)
|
|
13.2.
2004 |
4x4
kolky do okolních hor
První
den volna slibuje opět načerpat sil.
Dospáváme do devíti. Snídáme v klidu bez spěchu, dopoledne poleháváme u
bazénu
a dopisujme náš weboský deník. Mára s Dušanem předvádějí v bazénu
a
přilehlém baru "slastný život mafiána" :-D
Na třetí jsme si připravili výlet na čtyřkolky. Je to mazec! Manuální
řazení
slibuje slušný výkon. Ostatní mají jen automaty. Uvážeme šátky po
beduínsku,
nasadíme brýle a jedem!!! Pořádně se práší, frčíme po místní vyprahlé
krajině a
letíme přes rulety na plný plyn. Místním děláme opravdu jediné slovo,
kterým
častují celou naši skupinku je slowly, slowly....., ale moc se
nenecháme. Každý
testuje výkon čtyřkolky, zkouší smyky a skoky na menších muldách, při
zpáteční
cestě nám zabloudil Dušan a trochu si pojezdil bez kontroly doprovodu.
Večer relaxujeme a koukáme na Šreka..... Vládne pohoda.
Chvátalíci nám
usínají v posteli.........
|
|
14.2.
2004 |
Hloubkový ponor
Další den potápění, už nám to zas po pomlce chybí.
Už jsme si, ale vybrali veškeré dny s překrásným počasím a už
bylo jen
větrno. Odjíždíme z mariny za lehké písečné bouře. Všichni jsou
schováni
v kajutě a pijí čaj. Moře nám ukazuje svou sílu, dorážíme na místo
prvního
ponoru, všechny lodě nabírají směr marina a vracejí se podmínky do
ideálu mají
hodně daleko. Otáčíme také a jedeme na ponor, který je na "krytém
místě", skáčeme do vody a rychle pod hladinu. F/D jdou
do 45m kde je vrací
lehké hlubinné opojení a dokončují ponor se skupinou.
Spousta korálů, lehké
mlíko a na závěr výstup v místě, kde je to jak na Leštince. Výstup,
trochu
rodea na hladině, vlečné lano z lodi všichni chytí, loď nás odtáhla na
volnou
vodu. Jsme na palubě, rychle z neoprenu do kajuty na čaj. Všechny
lodě se
vrátily do přístavu a i my máme červenou další ponor by bylo šílenství
. Tím
nám skončilo potápění.
|
|
15.2.
2004 |
Odpočinek
konečně si pospíme vstávačka na desátou, nabíráme síly na další den. Po
snídani
ještě chvíli na postýlce a jdeme do města. Jdeme k vedlejšímu hotelu na
taxi.
Po cestě je vidět že jim zde vyselo mimo pouště i bankovní účet na
dostavění
všech těch megalomanských hotelových komplexů, které se pomalu
proměňují na
vraky pouště. Bereme místního draka "je zvláštní jak si člověk rychle
přivykne na věci, které bral jako životu nebezpečné, mu přijdou
normální"
a jedeme do motokárového centra
si užít. Navlíkáme se do kombinéz, briefing,
protihořlavá kukla, helma a jsme na trati
F+D+M. Jarda fotí
a točí. Baterie na kameře ukazuje
ještě tři minuty do usmrtí, tak se nenechá dlouho trápit. Naštěstí se
slitovala
a nechala zaznamenat na pásek majitele cart centra, který se nám
předvedl ve
svém Viperu a nechal na chodníku pár tisícovek z Michellinu 345/30/19
vau........... pak do Nama Bay, kde si každý děláme slinu na KFC,
velké
zklamání ...........nebrat. Brouzdačka ulicema, no prostě na
pohodu.Vyzvedáváme
umyté věci na potápění a po véče na kutě.
|
|
16.2.
2004 |
0:00 Cairo
- směšné snídaňové balíčky autobus vyráží na
nekonečnou cestu z Asie do Afriky.......... pokračuje jinej
vořech...
Zase se k tomu nikdo nemá. První část cesty spánek v prazvláštních
pokroucených
pózách. Naštěstí jsme vykousli každý jedno dvojsedadlo pouze pro sebe.
První
zastávka 5:30 na blíže neurčitém místě, které má být restaurací-no
spíše velké
hajzlíky přetvořené pouze plastovými židlemi. Je kláda čaj za pět frfňů
za
jednu a to málo co je nazváno snídaňovým balíčkem. "To je bussines".
Jede se dál, spánek je téměř nemožný.Hhlavní silnice vedoucí přes celý
Sinajský
poloostrov až do Caira nejspíše připravovaly jako nejdelší tankodrom
světa.
Svítání, průjezd tunelem pod Suezem a už se z oparu smogu pomalu
kousek
po kousku odhaluje na naše poměry neskutečně přelidněné a špinavé
město. Pouze
informace naší průvodkyně Lenky nám pomalu mění pohled a upravují
pocity
avědomosti. 8:00 u vjezdu na parkoviště v Gíze u těch
trojúhelníkovítých
baráků je to jak na startu masového závodu. Je to silný zážitek a
to i s
fotem u velblouda za 1US $. Vstupujeme do Mikerinovy a pak procházka
kolem
Sfingy, následuje muzeum papiru " ty zaručené originály z tržiště jsou
z banánů
no co alespoň v době nouze bude do čeho kousnout" následuje oběd na
Lodi kotvící
na Nilu "ačkoliv plavba připadá pouze v úvahu jen tehdy až budou
odstraněny všechny mosty vedoucí přes řeku" . Další program Egyptská
národní muzeum. Hezké ale dlouhé. Držíme se až do míst kde je vystaven
Tutanchámonlv poklad. Na outsidera to není vůbec špatný. Kavárnička v
sousedství poskytuje prostor pro debatu i toaletou. Nakonec bazar.
Nikde
nezastavovat nebo je po nás a nebo spíš po obsahu peněženky. Smlouvání
je
nezbytný rituál, spokojenost až do chvíle nejistoty zda jsme smlouvaly
ve
správné měně. 17:00 zpět do autobusu kolem města mrtvých a domů. Krátká
zastávka na benzínce ( zvláštní to věc ceny jsou poloviční než kdekoliv
jinde
okolo Šarmu.) Ještě jedna zastávka a už jen malý kousek do postýlek.
23:30 rána
a dupání, zadní tuplé nevidržel, naštěstí nic víc. Bez rezervy a to
však
nepůjde. Čekání na druhý autobus do cíle to je vzdušnou čarou cca 72
km. 0:35
je tady proč jsme s ním nemohli jet od začátku. 1: 40 uděláme si křížek
do
deníčků a na píšeme splněno.
|
|
17.2.
2004 |
Příjezd ve
2hodiny ráno. Jsme unavení a celé dopoledne si pochrupáváme.
Dopisovaní
zanedbaných textů. Trochu to vypadá po tiskovce. Co s načatým dnem? M.
neúprosně
prosadil motokáry. Letmý pohled do stále se ztenčujících peněženek. Je
to
průvan, ale jdem na to. Domlouváme neúprosně cenu s místním
taxikářem a
už frčíme. Tentokrát celá parta J. M. F. D. a pár figur které jsou spíš
jen do
počtu. Opravdový závod. Po první jízdě = vášnivá debata kdo má
rychlejší káru a
kdo jak jede. Jarda " má ruce vytahaný jak vopičák" a do dalších bojů
se nepouští. Zbytek jde ne věc jen před startem tahá každý informace z
obsluhy
která kára je nej......... Dost bylo závodů jede se na
hotel.
Deformace místní hudbou je dokonalá přehráváme Shorbu od Rica, kterou
jsme za
mírný peníz sehnaly na místním trhu na CD v prazvláštním formátu.
Na
večer je připraveno vystoupení místních folklorních skupin. Na výzvědy
je F.
Dlouho se nevrací a po návratu vyblázní zbytek. " jsme a tady a ani
jsme
si nedali šišu, tam venku je zábava která si to přímo vyžaduje"
Je
to fakt a za chvíly už sedíme a necháváme se strhnout rytmem a
sledujeme
vystoupení břišní tanečnice. " šiši jsou však rozebrány" nevadí na
podium vstupuje tanečník a začíná se otáček kolem osy. Po chvíli
sledování se
točí hlava i bez kuřiva. Po šestnácti minutách otáčení se konečně
tanečník
zastavuje. Zvláštní ani se po tom kolotoči nemotá natož,aby sebou sekl.
Jde se
na kutě v očekávání zítřejších úlovku s prazvláštním tajemným ozonem.
|
|
18.2.
2004 |
Fishing
V
9.00 stojíme v přístavu a nasedáme na loď. Loď je
pěkná, vybavená pro opravdový lov na velké ryby! Vyjíždíme na volné
moře a nahazujme
velkou třpytku na velkou rybu! Jedeme zhruba 2 hodiny k místu , kde je
povolené
rybaření. Kapitán zastavuje poblíž reefu a jdeme na věc! Vrchní kuchař
vyndá
pytlačky a jsme šokováni! Co to je? Čekali jsme velké pruty a né dřívka
s
vlascem..... :-) Nahazujme, kapitán vytahuje první malou rybu....
Každý
mu v duchu závidí a snaží se také něco vytáhnout z vody! nic a nic
a
stále se nám nedaří. Kapitán vytahuje malé červené rybý šmudly a nikdo
z nás
nic!!! První je Dušan. Hurá je venku...... Co s ní .... Jak mám vyndat
háček???? Všechny nás baví nezkušeným přístupem nováčka rybáře. Pak už
nám to
jde. Každý si vytáhne svůj oběd. Jediný Mára je trochu z nechucen rybým
masem.
Volí kuře a hned dostane sodofku od táty...!!!! Koukej to sníst a
nevožďibuj!!!
Na konec je každý spokojen a jedeme zpět. Cestou se zatavíme v
laguně na
poslední koupání. Kapitán nás nechá kormidlovat až do přístavu.
Paráda..!
Večer balíme a plánujeme další společné cesty!
|
|
19.2.
2004 |
Je čtvrtek ráno a už nám zbývá do odletu pár
hodin. Balíme a
čekáme na odvoz na letiště. Proběhne poslední rozloučení s personálem,
zaplatíme účty a už sedíme v autobuse na letiště. Odbavení proběhne po
Egyptsku
a trpělivě vystojíme všechny kontroly. Zavazadla nám odbaví bez
problémů.
Káva, dobré jídlo a české letušky se o nás postarají. Jarda zapl notase
a
pustil si Shreka. Každý špunt se doslova přilepil na záda a všichni se
společně
koukají na pohádku.
|
|
|
|
|
|
|
|
